Head

HEAD - duplicitní klíčové slovo
■ edit(...head) ....... parametry editace: první řádek obrazovky datového
editoru
■ edittxt(...head) .... první řádek obrazovky textového editoru
■ graph(...head) ...... hlavička grafu, head
■ report(...head) ..... parametry automatické sestavy: hlavička strany
■ selectstr(...head)... text pro horní hranu okna při výběru z pole stringů
■ copyfile(...head) ... hlavička textového souboru při exportu dat do textu

HeadLine

VÝSTUP NA OBRAZOVKU

HeadX

PARAMETRY GRAFU

HeadY

PARAMETRY GRAFU

HeadZ

PARAMETRY GRAFU

Help

VÝSTUP NA OBRAZOVKU

Heslo

SPECIÁLNÍ FUNKCE
Funkce cond je obecná funkce pro vyhodnocení podmíněné hodnoty typu real
nebo string. Typ vrácené hodnoty závisí na typu parametrů.

██ Syntaxe: COND ( LogVýraz1 : Výraz1,
LogVýraz2 : Výraz2,
...
else : Výraz ) : real | string

Výsledkem cond je výraz u prvního splněného logického výrazu. Není-li
ani jeden splněn, výsledkem cond je výraz za else (nepovinná větev)
nebo prázdný text resp. nula.
─────────────────

██ password: string ... vyvolá dotaz na heslo a předá jej jako výsledek

██ version: string .... číslo verze PC FANDu

██ testmode: boolean... true, pokud je PC FAND v ladícím režimu

Hlavní menu PC FANDu

HLAVNÍ MENU PC FANDu
Nabídka obsahuje následující volby:

■ Ladit úlohu ....... programování úlohy v projektantském prostředí
■ Provést úlohu ..... spuštění úlohy v uživatelském režimu
■ Instalace úlohy ... změna katalogu souborů a seznamu oprávněných uživatelů
■ Editace textu ..... vyvolání textového editoru pro textové soubory na disku
■ MsDos ............. odskok do operačního systému (návrat příkazem exit)
■ Konec ............. ukončení PC FANDu (též Esc)

Spuštěním PC FANDu s parametrem se hlavní menu nezobrazí a spustí se rovnou
požadovaná akce:

■ FAND NázevÚlohy ..... spuštění úlohy v uživatelském režimu
■ FAND NázevÚlohy D ... nastavení programátorského prostředí pro úlohu
■ FAND NázevTextu T ... textový editor pro zadaný textový soubor

Hledání podle klíče

HLEDÁNÍ PODLE KLÍČE
Funkce recno vrací fyzické číslo věty identifikované určitým klíčem. Lze
použít pro indexové soubory nebo neindexové s vlastním klíčem. Ve druhém
případě dává funkce korektní výsledek jen tehdy , je-li soubor dle tohoto
klíče fyzicky setříděn. Pokud věta s touto hodnotou klíče neexistuje, vrací
záporné číslo nejbližší vyšší věty.

██ Syntaxe: RECNO( NázevSouboru [/NázevKlíče] ,SeznamArgumentůKlíče) : real

■ NázevSouboru ........... Název kapitoly F.
■ NázevKlíče ............. Název vlastního (alternativního) klíče souboru.
Implicitně se použije hlavní vlastní klíč (@)
■ SeznamArgumentůKlíče ... Počet prvků seznamu musí přesně co do pořadí,
počtu a typů odpovídat deklaraci klíče.
Jednotlivé prvky seznamu jsou číselné výrazy
odpovídajícího typu, oddělené čárkou.
───────────────

██ Syntaxe: RECNOABS ( NázevSouboru [/NázevKlíče] ,LogickéČíslo) : real
RECNOLOG ( NázevSouboru [/NázevKlíče] ,FyzickéČíslo) : real

Funkce recnoabs převádí logické pořadové číslo věty podle daného klíče
na fyzické číslo věty. Funkce recnolog provádí právě opačný převod. Pokud
věta s fyzickým číslem neexistuje nebo je neplatná, vrací 0.

■ LogickéČíslo a FyzickéČíslo jsou číselné výrazy.

░░░░░░░░░░░░
░░příklady░░
░░░░░░░░░░░░

i:=recno(SKLAD,Cislo) {bez indexů nebo podle primárního klíče}
i:=recno(SKLAD,Cislo,Datum) {několik klíčových údajů}
i:=recno(SKLAD,POM.Zbozi,int(today)) {obecné výrazy}
i:=recno(SKLAD/Klic2,Cislo) {podle sekundárního klíče}


i:=recnoabs(DATA/Klic, 1) {první věta podle klíče}
i:=recnoabs(DATA/Klic,DATA.nrecs) {poslední věta podle klíče}